--------------------
I láska s velkým L může mít další písmena malá.
[Ivan Fontana]
--------------------

Příroda <=)

Krása...

26. května 2007 v 12:14 | Martina

Ochrana tygrů !!!

18. května 2007 v 20:39 | Martina
TygrKriticky ohrožen !
Některé poddruhy již vyhubeny!
Tygři byli považováni za posly bohů, strážili lesy. V přírodní civilizaci zabil-li tygr dřevorubce, byl odsouzen dřevorubec a ne tygr, protože ten pouze chránil lesy. S příchodem kolonizátorů v 50-tých letech byli tygři vyhlášeni za škůdce a začali být masově zabíjeni. Od pradávna do dnešních dnů není překonána čínská pověra, považující léky z kostí tygra za lék pro revmatismu a horečkám. Kvůli čínské touze po tygřím léku bylo a i v současnosti je vybíjeno velké množství tygrů. Obchod s tygry roste a s rapidně se snižujícím počtem tygrů se zvyšuje cena za tygří kosti. Také se zvyšuje agresivita pytláků, kteří pozuby ozbrojení jsou ochotni zabíjet. Být správcem parku je stále nebezpečnější a tak na některých místech musí pomáhat armáda.
Protože už několik desítek let hrozí tygrům vyhubení byl v roce 1970 vydán Indickou vládou zákaz lovu a v roce 1973 byl zahájen Mezinárodní projekt Tygr. Tento projekt však již ztratil svoji vitalitu, kterou měl na začátku, kdy indická vláda dávala jasné stanovisko k záchraně tygra. Ochraně tygra se věnuje řada světových organizací např. WWF (World Wide Fund for Nature International), Wildlife Conservation Society. Ve státě Delhi působí organizace TRAFIC INDIA, která ve spolupráci s Min. životního prostředí a lesů Indie rozplétá síť pytláků a především obchodníků s tygřími kostmi. V Delhi, kde již tygři nejsou, kvetl obchod velmi dobře. Bránou obchodníků se stal Tibet, kde existuje množství lidí, kteří se tomuto obchodu věnují po staletí.
Do II. Světové války bylo v Asii asi 30 tisíc tygrů. Podle indického sčítání z roku 1995 bylo v Indii kolem 3000 tygrů, na celém světě pak kolem 4000. Vzhledem k velmi nepřesné metodě sčítání (podle otisků tygřích tlap) je toto číslo vyšší nadnesené. Ministerstvo životního prostředí a lesů v Indii, které má ochranu tygrů na starosti, odhaduje, že během let 1993-1996 bylo vyhubeno více než 500 tygrů, ale skutečný počet přesahuje 1000 tygrů zabitých pro své kosti. Toto číslo je natolik varující, že nedojde-li k výrazné změně v postoji letargické vlády Indie, ale především vlády Číny (největší odbytiště tygřích kostí), dojde k vyhubení tygra v období do 5-10 let.
Bohužel, ale Čínská vláda neučinila do současnosti žádné kroky, které by mohly pomoci zabránit obchodu s tygřími kostmi v Číně. Pro záchranu tygra je nutné zamezit především obchodu a hlavně poptávce po tomto zboží. Protože bude-li existovat poptávka pověrčivých Číňanů, vždy se najde někdo kdo bude ochoten riskovat pro peníze. Má-li tygr mít naději, musí čínská vláda zahájit osvětu proti pověrám týkajících se výrobků - léků z tygrů.

Tygři

18. května 2007 v 20:38 | Martina
Kriticky ohrožen !
Některé poddruhy již vyhubeny!
Tygr
Panthera tigris
Charakteristika:
Největší kočkovitá šelma, jediná s pruhovaným kožichem. Indickými domorodci označován jako posel bohů chránící stromy.
Miluje vodu a dokáže uplavat přes 10km.
Existují i bílí tygři (není to jiný druh, ale barevná varianta).
Je predátorem stojícím na vrcholu ekologické pyramidy - reguluje populaci masožravých i býložravých savců.
Velikost:
délka těla: 140 - 280 cm
ocas: 60 - 95 cm
velký rozdíl mezi jednotlivými poddruhy např. tygr sibiřský má rekordní velikost až 280 cm a váží 384 kg

Hmotnost:
samice 100 - 160 kg,
samec: 180 - 250 kg,
Průměrný věk:
16 - 20 let (max. 26 let)

Rozmnožování:
Tygří reprodukce je pomalá - velmi pozdě pohlavně dospívá (ve 3 až 5 letech) a více než polovina se nedožije dvou let. Březost trvá 95 - 110 dní.
Mláďata:
Rodi se 2 - 4 mláďata, porodní hmotnost až 1000 g, slepá, prohlédnou po 6 až 14 dnech. Do dvou měsíců se živí výhradně mlékem, v šesti měsicích začínají lovit malé opeřence a kolouchy. V 18ti měsících jsou schopni lovit sami. Samice se rozloučí definitivně s vrhem jakmile porodí další mláďata.

Potrava:
výhradně masožravec,
loví: buvola indického, gaura, jelena sambara, jelena barasingu, prase divoké a zakrslé, medvěda himálajského a další


Biotop:

od tropické džungle po tajgu, vyhledávají lesnaté kraje od tropických džunglí, přes trnité lesy Indie až po lesy v Himálají a Sibiři.
Poddruhy:
Pahthera tigris má 8 zeměpisných poddruhů:
Tygr bengálský neboli indický (Panthera tigris tigris) - asi 4000 tygrů
Tygr indočínský neboli Corbettův (Panthera tigris corbetti) - 1500
Tygr sumatránský (Panthera tigris sumatrae) - 600
Tygr sibiřský neboli ussurijský (Panthera tigris altaica) - 250
Tygr čínský (Panthera tigris amoyensis) - 30
Tygr kaspický neboli turanský (Panthera tigris virgata) - byl vyhuben
Tygr balijský (Panthera tigris balica) - byl vyhuben
Tygr jávský (Panthera tigris sondaica) - byl vyhuben
Ochrana:
zařazen do přílohy I CITES (zákaz obchodu), kriticky ohrožen vyhubením
Ještě před II.světovou válkou bylo v Asii přes 100 tisíc tygrů, v 60tých letech se stav snížil na 2500. Díky mezinárodnímu programu na ochranu poslechních tygrů (od roku 1973) se současný stav pohybuje kolem 4000.
Stav sibiřského tygra je velmi kritický - na celém světě žije pouze 250 sibiřských tygrů.
Tygr sumaterský

Globální oteplování

7. dubna 2007 v 17:24 | Martina
zkopírováno ze stránky www.zmenyklimatu.estranky.cz
Klima se rychle mění, blíží se katastrofa
Lední medvědi běhají po zelených loukách a vymírají, mořská hladina stoupá. Změny klimatu mohou brzy zásadně změnit tvář světa.
Pokud se naplní pochmurné předpovědi o změnách podnebí, musejí se lidé podle badatelů na některé tyto scénáře do budoucna připravit. Některé životní prostory se změní a celé ekosystémy by mohly ztratit rovnováhu, napsala agentura DPA.
Centimetr po centimetru kvůli tání ledu stoupá mořská hladina u pobřeží po celé zeměkouli. S pokračujícími teplotními výkyvy v důsledku změny klimatu.
"Do Severního moře se stěhují a usazují v něm nové druhy, dosud přítomné ryby se stahují na sever. Na zemi se mění chování stěhovavých ptáků, palmy na zahradě rostou lépe," říká německý odborník na mořské prostředí Thomas Klenke.
Stoupání mořské hladiny, vyšší vlny, více srážek v pozadí a častější období extrémních veder jako nyní jsou scénáře, které se mohou v budoucnu naplnit.
Stromy na jižním pólu
"S přípravou na změny klimatu bychom měli začít už teď, abychom našim dětem a vnoučatům nezanechali jen teplejší podnebí, ale i lepší rostliny, aby se tak mohly vypořádat s důsledky," říká Klenke.
Nejen na rovinatých pobřežích, ale také v horských masivech a na pólech jsou patrné následky globálního oteplování, říkají vědci. Podle analýzy univerzity v Curychu by Alpy mohly být ke konci tohoto století téměř bez ledu.
Na jižním pólu, kde v současné době vládne nejdrsnější klima na zemi, by v důsledku oteplení mohly podle odhadů badatelů za 100 až 200 let opět růst stromy.
Oteplení jižního pólu má význam pro celý svět: v antarktickém ledu je uložena většina sladké vody Země.
Změny klimatu v Česku
Na změnu trendu klimatu podle klimatologů ukazuje i loňské horké léto. Obecným trendem letního počasí v Česku bude teplejší klima.
Ke změnám klimatu docházelo i v minulosti. Loňské teplé léto není novinkou.
Klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu uvedl, že letošní vysoké teploty nejsou z hlediska absolutních teplot rekordní. Rekordní je doba trvání veder. Zatímco v horkých létech roků 1988, 1994, 1998, 2000, 2003 a 2005 horké období trvalo jeden až dva týdny, ta loňská vedra trvala více než šest týdnů.
Příští léto může být zase deštivé. Podle Pretela obecný trend průměrného letního počasí bude teplejší než dosud, neznamená to ale, že každý další rok bude stejně horký. Příští rok může být léto například deštivé a chladné.
Vědci odhalují změny klimatu díky ledu
Stanice T05 (Grónsko)-Na výzkumné stanici uprostřed grónské pustiny vědci zkoumají vlastnosti ledové vrstvy, aby pomohli upřesnit měření družice CryoSat-2.
Do zářivého ledového pole na západě Grónska se s rachotem noří vrták. Dutá tyč se pomalu zavrtává do mrazivé hloubky. Poté ji dva britští vědci, Peter a Julian, opatrně znovu vytáhnou a vyjmou z ní vrtné jádro. U ruky mají připravenou váhu, tužky a papír, napsala agentura DPA.
Toho dne měli oba výzkumníci štěstí: svítilo slunce, bylo takřka bezvětří a mráz jen asi minus 12 stupňů Celsia. A tak se mohl Peter dát do měření ledového jádra dokonce holou rukou.
Zhruba jeden metr dlouhý válec vypadá, jako by byl vytvořen ze stlačeného sněhu, proloženého tenoučkými, asi milimetrovými plátky ledu. "S trochou zkušeností se dají tyto vrstvy číst jako letokruhy kmene stromu," říká Julian.
Na vědecké stanici s prostým názvem T05 se odvádí rozhodující práce pro druhou šanci evropské výzkumné družice CryoSat. Její první exemplář se loni zřítil krátce po startu ruské rakety, která ho měla vynést na oběžnou dráhu.
Důkazy o oteplování klimatu
Projekt výzkumu klimatu, s nímž jsou spojena velká očekávání, však nemá skončit nezdarem: do tří let má znovu odstartovat s družicí CryoSat-2, která bude přelétávat nad Arktidou a Antarktidou a přitom stále měřit radarem tloušťku vrstev zalednění u obou zemských pólů.
"Zhruba jednou měsíčně pak budeme dostávat úplný obrázek z jižního i severního pólu," vysvětluje při návštěvě na T05 Malcolm Davidson z Evropské vesmírné agentury (ESA).
Odtávání ledových mas, způsobované například oteplováním klimatu zapříčiněným lidmi, pak prý bude okamžitě nápadné. "Chceme, aby byla měření přesná na centimetr," konkretizuje Davidson ambiciózní cíl vědců.
Nejen ohromná vzdálenost a velká rychlost družice však stavějí vědce před problémy. Radarový paprsek, který "ohmatává" mrazivý povrch, se rozdílně odráží: může proniknout i sněhem a pak teprve je z několikacentimetrové hloubky odražen zpátky.
Stanice ve výšce 2000 metrů
Aby se mohlo při vyhodnocování získaných údajů přihlédnout k takovým chybám, musejí vědci přesně znát vlastnosti ledu. A právě to je úkolem tří mužů a jedné ženy, kteří v současné době obývají stanici T05.
Stanice. To je ovšem přehnané označení pro tři malé stany, stojící ve výšce 2000 metrů na grónské ledové čepici. Kolem dokola není k vidění nic jiného než oslepující bělost, nejbližší město je vzdáleno 150 kilometrů.
Kopat ve sněhu díry o výšce člověka, dokud se nenarazí na dno ledové vrstvy, je namáhavé, a teploty přitom ještě v dubnu klesaly až pod minus 40 stupňů Celsia.
"Jednou tu byla taková sněhová bouře, že jsme neviděli ani na 20 metrů," říká Doug. "Tak jsme museli dva dny dřepět ve stanech."
Data pro CryoSat-2
Jejich práce - a led se zkoumá i na jiných místech Arktidy - je ale nezbytná pro přesnost měření, která má už brzy dodávat družice CryoSat-2.
"Mít k dispozici přesný obraz sněhových a ledových poměrů, to nám mimořádně pomáhá," potvrzuje Davidson.
K simulaci průběhu měření přelétává nad stanicí T05 letadlo, které má na palubě přístroje, jimiž se vybavují i družice. Tak lze přímo porovnávat výsledky měření s údaji o vlastnostech ledu získanými na místě.
Výzkumníci stráví na grónském ledovci asi čtyři týdny. Teď v květnu tam - na 70. stupni zeměpisné šířky - slunce téměř nezapadá. Po namáhavém dni a doušku z lahve whisky se ale dá v mírně vyhřívaném stanu spát dokonce i v ledové pustině.
Možná až do příští sněhové vichřice.
zkopírováno ze stránky www.zmenyklimatu.estranky.cz
 
 

Reklama
"Mám sen. "
[Martin Luther]